Dva roky na cestě kolem světa – co nám cestování dalo a vzalo

Tento měsíc to jsou dva roky, co jsme opustily rodnou hroudu a vydaly se na cestu kolem světa. I když na začátku jsme vlastně ani netušily, že se kolem světa opravdu podíváme a to docela rychle – Jak jsme obletěly svět, aniž bychom to plánovaly.

Odjížděly jsme plné očekávání a plánů. Spíše teda očekávání než plánů, plán jsme totiž neměly ani jeden. Chtěly jsme zažít pocit svobody, dobrodružství a nezávislosti. Taky jsme se chtěly něčemu novému přiučit, zjistit, jak to chodí v cizích krajinách a tak dále a tak dále. To asi znáte, slyšeli jste to už milionkrát a sami o tom možná taky někdy přemýšlíte.

V následujících řádcích se dozvíte náš čistě subjektivní názor na život na cestách. Co nám cestování dalo, ale hlavně co nám vzalo.

Co nám cestování dalo

Bezesporu jsme za ty dva roky vyrostly. Ne do výšky, i když to by jedna z nás docela potřebovala, ale mentálně. Uvědomily jsme si, že člověk k plnohodnotnému a naplněnému životu nepotřebuje ani peníze, ani materiální statky. Vím, že jsou to fráze ohrané, dokud ale jejich sílu neucítíte na vlastní kůži, k prozření nedojdete.

Taky jsem se naučily vážit si toho, co máme. Ne všechno je samozřejmost. Zkrátka nám cestování a život v cizích krajinách otevírá oči a formuje náš pohled na svět, život i budoucnost. Na tohle téma ale vzniklo určitě nespočet jiných článků a já bych se nerada opakovala. Já vám chci dneska říct o tom, co nám cestování vzalo a stále bere.

Co nám dva roky na cestách vzaly

Když člověk odjíždí do ciziny, často myslí jen na sebe. Co já tam budu dělat? Jakou si najdu práci? Kolik si vydělám? Co všechno uvidím? Málokdo se ale zamyslí nad tím, že doma nechává kus sebe a mnoho dalších, kterým třeba může chybět.

Taky nám na začátku cestovní horečky často nedochází, že čas doma se nezastaví. Lidé, které tam necháváme budou žít dál své životy i bez nás. A může se stát, že po nějaké době už tam pro nás zkrátka nebude místo.

Čas strávený s rodinou

Když budu mluvit za nás, život na cestách nám nejcitelněji vzal čas strávený s rodinou. Ten čas, kdy je celá vaše rodina pohromadě, ať už to jsou oslavy narozenin nebo Vánoce. A vy tam zkrátka nemůžete být, protože jste na druhé straně světa. Skype hovory jsou určitě prima vynález, ale lidský kontakt vám nenahradí. Často si říkáte, jestli na vás vaše rodina myslí tak často, jako vy na ně, jestli na vás pro všechny ty zmeškané chvíle nejsou naštvaní nebo jestli na vás nezapomněli.

Blízké přátele

To samé se děje s vašimi kamarády. Když jste pryč první měsíc, jste s nimi v kontaktu každý den. Po roce se zmůžete na zprávu jednou týdně a po dvou letech už si ani nepamatujete, kdy jste naposledy mluvili se svým nejlepším kamarádem. A to ani nemluvím o všech ostatních.

Světe div se, země se točit nepřestane, když odjedeme

Kdyby neexistovaly sociální sítě, nemáte ani tušení, co se ve vaší rodné zemi děje. Když se náhodou spojíte s někym z vašich kamarádů, po chvilce zjistíte, že si nemáte co říct, protože světe div se, země se točit nepřestane, když odjedeme. Všichni vaši kamarádi žijí dál své životy a vaše místo dříve nebo později nahradí někdo jiný. Někdo, kdo je u toho, když se slaví narozeniny nebo Vánoce. Palivem veškerých vztahů jsou společně prožité chvíle a zážitky. A ty se těžko zažívají přes skype.

Pak se taky může stát, že na vás padne splín a vy najednou zjistíte, že se nemáte na koho obrátit. Jste v cizí zemi, obklopeni sice spoustou lidí, se kterými zažíváte time of your life, ale žádný vás nezná tak, jako vaši přátelé doma. Ti, kteří na vás ale už nemají čas, protože jste se jim v minulých letech dostatečně nevěnovali.

Na cestách potkáváte každý den nové lidi a uděláte si spoustu kamarádů a kontaktů po celém světě. Na každém kontinentu máte někoho, kdo vás v případě nutnosti ubytuje a ukáže vám okolí, což je super. Rozhovory se ale drží pořád u těch stejných témat – cestování, práce, pracovní minulost v Česku, plány do budoucna. Tyto témata byste mohli přednášet. Když se pak chcete bavit o něcěm jiném, hlubším nebo osobním, často nemáte s kým.

Samozřejmě se může stát, že narazíte na spřízněnou duši nebo najdete parťáka na celý život. Když pak někoho takového potkáte odjezd z daného místa bude o to těžší.

co nám cestování dalo a vzalo
Na cestách potkáte spoustu lidí, jen málo z nich se však stanou vašimi pravými práteli

Místo v sociální skupině

Poslední dobou nám začíná chybět být součástí kolektivu. Člověk, když cestuje sám nebo v páru, si dříve nebo později uvědomí, jak je pro něj důležité být součástí nějaké sociální skupiny. Ať už je to skupina sportovní, parta kamarádů nebo kolegů z práce. Při cestování se často přesouváte a těžko si uděláte partu kamarádu, kde budete mít své místo.

Pokud při cestování příležitostě pracujete, máte štěstí v tom, že se stanete součástí pracovního kolektivu. To vždy ale trvá jen určitou dobu, než vyděláte peníze, zvednete kotvy a přesouváte se zase dál.

Dává nám cestování víc než bere?

Dlouhodobé cestování s sebou nenese jen samé radosti, dobrodružství, objevování a krásné fotky…nese s sebou i strasti v podobě samoty, neporozumění nebo pocitu nesounáležitosti. Když takového strasti příjdou, každý se musí zeptat sám sebe, jestli mu cestování víc dává nebo bere a podle toho zvolit svou další destinaci. Tou poslední pak bývá domov, ať už si ho zvolíte kdekoliv.

Cestování je osvobozující, dává vám pocit svobody a nezávislosti. My však už po dvou letech začínáme cítit, že nemít žádný záchraný přístav není zas taková výhra, jak by se mohlo na první pohled zdát. Na to ale člověk nepříjde, dokud si to nezkusí. Takže pokud si pohráváte s myšlenou vycestovat, JEĎTE! Nebude to lehké, ale právě proto to bude stát za to. My našeho rozhodnutí nelitujeme, pořád si myslíme, že jsme před dvěmi lety udělaly nejlepší rozhodnutí v našem životě. Vše, co se od té doby děje nás jen posouvá dál v naší cestě životem.

A budeme se tedy vracet domu?

Asi to vypadá, že se utápíme v depresi a kupujeme letenky domů. Tak tomu ale není. Cestování nám pořád dává víc než bere. Pořád jsme ještě neokusily vše, co bychom chtěly a necítíme se dostatečně zrealizované v potulném životě. Mrzí nás jen, že ztrácíme kamarády a zanedbáváme rodinu. Věříme však, že nám to jednoho dne odpustí.

Jak naše cesta pokračuje můžete sledovat na  facebooku a instagramu.

VYDEJ SE S NÁMI NA CESTU ZA FINANČNÍ SVOBODOU

Stáhni si naši online příručku pro začínající investory

Stažením příručky souhlasíš se zasíláním příležitostných emailů s cestovní a finanční tématikou a souhlasíš se zpracováním osobních údajů dle našich Zásad o ochraně osobních údajů.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..