Last Updated on 08/05/2020 by Nikola Cerna
Mladý pár z Česka vydělává v zahraničí, cestuje po světě a říká si Travelvedi. A my jsem se jich zeptaly na pár otázek ohledně jejich kočovného života a práce v zahraničí.
V krátkosti se nám představte – kdo jste a co jste dělali v Česku, než jste se rozhodli vycestovat?
Jmenuju se Veronika Diblikova (26), můj přítel Ivan Grund (29) a společně vlastníme facebookový blog Travelvedi. Rozhodli jsme se vycestovat roku 2015. Než jsme se vydali za dobrodružstvím do ciziny, pracovali jsme oba ve firmě – Já jako obsluha lisu a Ivan jako seřizovač montážní linky. Tam jsme se také poznali.
Kde jste teď, co děláte, a jak prožíváte karanténu?
Momentálně jsme na Novém Zélandu kousek od města Pukekohe. Pracujeme na malinovém sadu, kde zároveň bydlíme v domku hned naproti práce. Karanténu tedy nemáme. Nějak si tuto situaci extra nepřipouštíme, jelikož jsme na samotě a kromě práce či obchodu ani není čas někam jezdit, i kdyby byla možnost.
Jak dlouho už spolu cestujete? Plánujete návrat domů, kvůli Corona situaci?
Nyní jsme spolu 6 let a z toho 5 let cestujeme a žijeme mimo ČR. Začalo to v září 2015 životem v Irsku. Cestování jsme si natolik zamilovali, že se stalo naším životním stylem a pořád nějak nemůžeme končit s plány, kam se vydáme, či co podnikneme.
Jsme ti šťastlivci, kterým se práce v této situaci naskytla a tak nemáme potřebu Zéland opouštět, i přesto, že jsme tady už 14 měsíců. Do ČR se chystáme pouze na návštěvu, až to bude možné. Zatím necítíme, ani jeden z nás, že bychom tam chtěli na trvalo. Ještě jsme nenacestovali tolik, aby jsme to už utnuli.
V jakém oboru nebo odvětví si věšinou hledáte práci?
Konkrétně zde na Zélandu se při hledání práce nerozhodujeme ani jedním z těchto aspektů. Práci spíš hledáme podle místa, kde se nám líbí. Například měsíc projíždíme určitou část Zélandu, a když cítíme, že je čas si zas najít práci a vidíme, že je v okolí spoustu krásných míst, zastavíme tam a hledáme práci. Nebráníme se jakékoliv zkušenosti, která nám něco dá.
Jak hledáte práci v zahraničí –liší se nějak postup při hledání práce v Irsku a na Zélandu?
Práci hledáme na internetu. Většinou na fb stránkách nebo nějakém pracovním portálu, jako například Backpackerboard tady na Zélandu. Vždy tam zadáme okolí, kde se chceme na měsíc či dva usadit a na práci, která nám příjde zajímavá napíšeme email. Většinou se ozvou do pár hodin. Neměli jsme nikdy problém práci najít během pár dní či dokonce hodin. Člověk jen musí být otevřený novým příležitostem a tolik se neupínat na ten určitý obor. V Irsku jsme si za celé tři roky práci hledat skoro nemuseli. Vždycky nám někdo poradil nebo práci dohodil. Vlastně jsem si tam hledala jen první práci a to na irishjob.ie. Pracovala jsem tehdy v hotelu.
Jaké byla vaše nejzajímavější pracovní pozice?
Nejzajímavější práce na Zélandu byla asi na kravské farmě. Zajímavá tím, že bych nikdy neřekla, že bych něco takového někdy dělala. Člověk tam opravdu pozná své limity. Není to fyzicky ani psychycky nejjednodušší. Ale v závěru každá práce co jsme tu zkusili byla něčím zajímavá.
Jak často střídáte práci a proč?
Na Zélandu jsme si zatím zkusili 9 prací. Některé třeba jen pár dní, některé měsíc či víc. Jsme rádi, že díky tomu můžeme porovnat. Střídali jsme to většinou tak, že jsme měsíc až dva cestovali, a pak měsíc až dva pracovali, aby ten poměr byl vyvážený. Někdy jsme třeba nastoupili do nějaké práce a po pár dnech jsme si řekli, že tohle není nic, co by nás naplňovalo nebo nám něco dalo a tak jsme si našli něco jiného. Třeba práce v pekárně, tam jsme byli pouze 4 dny. Nejeli jsme na Zéland, abychom si tady vydělali balík a abychom jen makali. Přijeli jsme sem za novým poznáním. Už bych nechtěla pracovat 2 roky v jedné práci. Například práce v Irsku mě hodně bavila a i tak, jsme měla po dvou letech nutkání něco změnit. Holt nové poznatky nic nenahradí.
Můžeš nám zkusit srovna výši výdělků v Česku a v zahraničí, čistě z vašich zkušeností?
Další důvod, proč jsme se odstěhovali z ČR, byly v mém případě hodně špatné výdělky a vysoký nájem. Ten činil půlka platu. Takže porovnání je asi takové, že co jsem si v ČR vydělala za měsíc, jsem měla v Irsku za týden. Samozřejmě vše je tam dražší, ale člověk nesmí přepočítávat. Takže z mé zkušenosti jsou samozřejmě ty finance o dost lepší v zahraničí.
A jak je to s životem v Česku a v zahraničí (Irsko, Zéland) – jste schopni něco ušetřit v rámci cestování nebo vydělané peníze zase hned utratíte?
Tato otázka se vztahuje i k pár předchozím. Snažíme se pracovat a cestovat, aby poměr byl vyvážený. Nešetříme jen na cestování v rámci Zélandu, ale i na další země, které příjdou po něm. Nevím, jak se to stalo, ale ty peníze se opravdu nastřádali i přesto, že nejedem zrovna nějaký super low cost a užíváme si, co to jde. Navíc je výplata každý týden a myslím si, že snad ani není možné vše utratit. Takže ano, dokážeme si dost ušetřit.
Vyděláváte si čistě prací nebo máte nějaký příjem i online – chcete mít, co pro to děláte?
Zatím si vyděláváme pouze normální prací, kterou bereme zároveň jako zážitky spojené se Zélandem. Ráda bych našla něco online, ale zatím se spíš tak hledám a přemýšlím, co by to mohlo být. Byla bych hrozně ráda kdyby náš fb blog a začínající podcasty měli takový úspěch, že by z toho bylo i něco placeného, ale nějak to netlačím přes křeč. Zatím je to jen koníček. Jestli se to má stát, tak se to stane. A do té doby budeme rádi za různé pracovní možnosti.
Jaké jsou vaše plány do budoucna, jak dlouho ješte budete cestovat, kde se chcete usadit a proč?
Jak už jsem psala plánů je hrozně moc. Některé jsou orientační a některé se uskuteční snad brzo. Pokud se otevřou opět hranice a konečně budeme moci zas cestovat, tak jsme měli naplánovanou od června Austrálii, Bali, Vietnam, Laos, Kambodžu a Thajsko. V Thajsku bychom si chtěli udělat maserský kurz a několika týdennní kemp bojových sportu.
Následně někdy v září za rodinou do Česka, dělat si další kurzy a po měsíci či dvou zase dál. Co bude potom, ještě není jisté, tak nechci zabíhat do detailů. Každopádně se něco chystá. Co bych ale určitě chtěla zkusit, je dobrovolničení v chudších zemích. Nevím kdy, ale hrozně bych chtěla zkusit dobrovolničení v afrických školách. Pak taky pracovat v Norsku v nějakých zimních areálech. Svět je hrozně velký a naše sny a cíle nekonečné. Doufáme, že vše půjde podle plánu a my si je budeme dále plnit 🙂
