Last Updated on 08/05/2020 by Nikola Cerna
Jednoho dne jsem se spontánně rozhodla, že celý následující týden nebudu používat telefon. Zajímalo mě, jestli mi bude chybět nebo si na něj ani nevzpomenu. Chtěla jsem zjistit, proč je v dnešní době tak důležité být na telefonu 24/7 a co se stane, když tomu tak prostě nebude. Napsala jsem tedy poslední zprávy rodině a kamarádům, že o mně týden neuslyší a odložila mobil na noční stolek. V následujícím reportu se dozvíte, co se následující dny dělo a jak vypadal můj týdenní život bez mobilu.
Den 1.
Telefon splnil pouze funkci budíku a zůstává ležet na nočním stolku, zatímco já odházím do práce. Jsem zvědavá, co budu dělat, až se začnu nudit. První nutkání sáhnout do kapsy pro telefon přišlo, jakmile jsem se začala bavit s kolegy. Pokaždé když použijí slovíčko, které neznám, zapíšu si jej totiž do telefonu, to mi pomáhá si ho lépe zapamatovat. To dnes a celý tento týden udělat nemůžu. Budu tedy používat tužku a papír, to není zas taková tragédie.
V průběhu dne pozoruju další potřeby sáhnout do kapsy pro telefon. K mému překvapení to ale není kvůli facebooku nebo instagramu, ale kvůli googlu. Jakmile netrávím čas projížněním sociálních sítí, přemýšlím o různých věcech a mám nutkání hledat informace. Píšu si tedy poznámky a večer si vše dohledám. Trochu mě štve, že to nemůže být hned, jak jsem zvyklá, ale přežuju to, zatím.
Příjde mi, že mám víc času. Normálně, když si jdu sednou ven na krátkou pauzu vytáhnu telefon a brouzdám. Dneska jen tak sedím a pozoruju veverky běhající kolem. Na konci dne mi přijde, že jsem měla mnohem víc pauz než normálně, ale ve skutečnosti jsem jenom vnímala čas jinak, lépe.
Den 2.
I přesto, že mám volno, za okny vysvitlo slunce. To je nezvyklá situace a já přemýšlím, co budu celý den dělat. Nějaký kratší hike je jasná volba. Jak ale při ranním průzkumu zjistím, nikde se nedostanu bez navigace a už vůbec ne bez mapy. Zhřešila jsem. V lese se bohužel bez telefonu neobejdu a sedět doma nebo chodit tam, kde to znám, se mi fakt nechce. A znáte to, když zhřešíte jednou, podruhé už to jde samo, takže jsem pak telefon ještě použila i na focení. Nejsem na sebe pyšná, ale za ten výlet to rozhodně stálo a mám ještě dalších pět dnů, kdy se telefonu budu vyhýbat obloukem.
Den 3.
Co je to telefon? Dnes v práci si na něj ani nevzpomenu, nemám nutkání sahat do kapsy, ani hledat informace. Začíná se mi to líbit. Odpoledne zase trochu hřeším v podobě používání map, ale to se prostě nepočítá. Nejsem sebevrah, abych šla do lesa bez mapy nebo bear spreye.
Den 4.
Už nepoužívám ani budík, zjistila jsem, že mám budík na hodinkách. Telefon leží celý den na skříni. Naposledy jsem nabíjela před třemi dny a jsem na 40% baterky.
Den 5.
Na telefon si ani nevzpomenu. Máme volno, jdeme hikovat a veškerou navigaci i focení má na starosti má drahá polovička, výlet si užiju jak nikdy.
Den 6.
Telefon se vybil. Ze skříně ho přesunu na noční stolek a nabíjím. Honí se mi hlavou, jestli mě někdo nesháněl nebo jsem nepřišla o něco důležitého. Přemýšlím, kolik upozornění a zpráv asi naskočí až zapnu internet. Musím si počkat do zítra.
Den 7.
Zapínám internet. Naskočí maily, které jsem už dávno vyřídila na počítači, pár nedůležitých zpráv a několik ještě méně důležitých upozornění na facebooku nebo instagramu. To je vše? O tohle jsem přišla během týdne. Vše vyřídím během několika minut a odložím telefon.
Zhodnocení
Normálně by mi kontrolování telefonu a prohlížení stále stejných věcí dokola zabralo i několik hodin denně. Tento týden jsem to vyřídila za pár minut. A co jsme získala? Svobodu mysli, víc volného času a víc energie. Místo ranní půl hodiny brouzdání na netu jsem půl hodiny cvičila. Místo brouzdání na netu v práci jsme si povídala s kolegy. A místo večerní půl hodiny brouzdání na netu jsem půl hodiny přemýšlela, co jsem během dne zažila.
Lidi, zkuste si to! Když pak najednou zase začnete používat telefon, zjistíte, že máte méně energie, že vás to bezmyšlenkovité koukání do displeje prostě hrozně vysává. Zjistíte, že bez telefonu máte spoustu času a ani nevíte, co s ním. Já jsem zjitila, že bez telefonu jako takového se prostě neobejdu. Aplikace jako navigace, mapy, foťák, slovník, kalkulačka jsou pro mě klíčové a ulehčují mi každodenní život. Ale uvědomila jsem si, že v telefonu nepotřebuju internet, ten mi naopak pohlcuje veškerý čas, který je možné strávit jinak, lépe. A člověk si to neuvědmí, dokud si to nezkusí na vlastní kůži. Kolikrát během dne otevřete facebook jenom proto, že se prostě nudíte? Stalo se vám někdy, že jste vzali do ruky telefon a automaticky otevřeli nějakou sociální síť, i když jste vlastně chtěli udělat něco úplně jihého? Zkuste se zamyslet a odložit telefon alespoň na pár dní. Třeba vám to změní život 🙂
Minulý týden mi otevřel oči a pokaždé, když mám nutkání vzít telefon do ruky jenom proto, že nemám co dělat, tak to prostě neudělám a najdu si něco lepšího na práci. Třeba si jen začnu povídat s lidmi kolem sebe, kteří zrovna nekoukají do telefonu 🙂
