Last Updated on 29/05/2020 by Nikola Cerna
Jsou to tři týdny, co jsem stála na úplném jihu Nového Zélandu a začínala šlapat Te Araroa Trail – 3000km dlouhý trail, vedoucí skrz dva ostrovy na úplný sever Nového Zélandu. Od té doby jsem ušla zhruba 560 km, zhubla všechny svoje tukové zásoby a zodpověděla nespočet otázek od rodiny, kamarádů, známých i neznámých.
Teď si dávám krátkou pauzu, nabírám síly a tuky na další chození. Tak jsem si řekla, proč všechny ty otázky nezopakovat veřejně a přiblížit vám, jak to na takové dlouhé cestě chodí.
Pokud se vám nechce číst, na všechny otázky odpovídám taky v 8. díle podcastu Svět je CooL.
Nejčastější dotazy, které dostávám
Proč jsem se rozhodla na cestu vydat
Odpověď na tuto otázku má dvě části. První důvod je takový, že jsme si chtěla sama sobě dokázat, že to zvládnu, vystoupit ze stereotypu a být nějaký čas sama se sebou. Taky jsem si chtěla srovnat myšlenky, a tak nějak si ujasnit, kam by měly směřovat moje kroky dále ze Zélandu.
Druhým důvodem se pak stala skutečnost, že jednomu důležitému členu mé rodiny byla diagnostikována rakovina prsu. Já jsem nevěděla jak jí takhle ze Zélandu pomoct a napadlo mě, že lidé běžně dělají šílené věci a vybírají peníze na charitu, tak proč to nespojit. Oslovila jsem tedy organizaci, která jí na začátku pomohla se s nemocí vyrovnat a nabídla jim spolupráci. Organizace se jmenuje OVAHELP a její práce je poskytovat onkologickým pacientům informace, podporu a společnost lidí, se stejným problémem.
Musím říct, že kdyby nebylo této spolupráce, nevím jestli bych se na cestu vůbec vydala. Čím víc se blížil termín začátku, tím víc, jsem to chtěla vzdát. A to nemluvím o tom, kolikrát jsem to už chtěla vzdát v průběhu cesty. Teď to, už ale vzdát nemůžu a ani nechci.
Jaký je terén cesty
Je to oficiální Trail, takže cesta by měla být po celé své délce značená. Co už jsem stihla poznat, je, že někde je značená lépe, někde hůř, někde vůbec. Co se terénu týče, ten je opravdu rozmanitý. Mám za sebou zhruba šestinu cesty a už jsem šla lesem, pastvinou, horami, řekou bažinou, vysokou trávou, po dálnici, po kamenité cestě, po pláži. Je to většinou tak, že jedním terénem jdete minimálně den až dva, a pak se terén mění, a i to vám přijde rozmanité.
Kde spím
Mám sebou stan, takže by se dalo mylně předpokládat, že můžu spát všude. Tak to bohužel není. Ne všude je volné kempování povolené. Pokud se chci vyhnout opletačkám se zákonem, asi bych měla kempovat jenom v místech tomu určených, což jsou placené kempy. Na trailu je naštěstí taky spoustu kempů zdarma a hlavně tady velmi dobře funguje systém hutů, neboli malých chatek, které jsou rozeseté po celém Zélandu. K užívání chatek jsem si musela koupit tzv. hut pass, a teď je můžu používat bez omezení. Ve městech si platím ubytování v kempu nebo hostelu.
Já teda občas kempuju kdekoliv, kde by mě nemusel nikdo vidět nebo když je nejhůř, lehnu si někde mezi stromy a doufám, že na mě nikdo nepříjde.
Kolik celá cesta stojí
Podle mého výzkumu, který jsem dělala před začátkem, by celá cesta měla stát 50 000 až 100 000 Kč. Platíte si nejen ubytování a jídlo, ale musíte taky počítat s výbavou, která má omezenou životnost (hlavně boty na trailu „spotřebujete“ nejedny). Taky se stane, že se potřebujete dostat přes jezero, řeku nebo záliv, a tak si musíte zaplatit loď nebo jiný způsob dopravy, kterým se dostanete na druhou stranu.
Co jím a kolik jídla nosím na zádech
Nesu si s sebou samozřejmě malý vařič, takže si každý den vařím. Snažím je jíst co nejlehčí věci, takže sušenou bramborovou kaši, instantní nudle, sušené mléko, sušené maso. Dopřávám si taky ryby v konzervě nebo kuskus. Tuky dopl“nuju hlavně ořechana a burákovým máslem, což je těžká záležitost, ale nedá se nic dělat. taky nosím spoustu energetických a protejnových tyčinek. Prostě klasické věci, co se nosí na vícedenní tůry.
Myslím si, že člověk potká obchod v průměru tak jednou za 3-7 dní. Ne vždy je obchod přímo ta trase, kterou jdete, takže si do ěj musíte pár kilometrů dostopovat. Já mám jídla vždycy trochu víc, takže bych řekla že mám na zádech jídlo tak na 5 dní.
Kolik váží můj batoh
To je věc, kterou nevím. Nevážila jsem ho a asi ani nechci 😀 Myslím si ale, lae to bude někde kolem 15 kg. Samozřejmě to záleží hlavně na množství jídla. Po nákupu, to je vždy pár kilo navíc.
Jak řeším pitnou vodu
Pitná voda po cestě zpravidla není. Mám s sebou filtr na vodu a piju vodu zásadně z řek a jezer.
Kde se sprchuju
Nejčastěji v řece nebo jezeře. A pak svátečně v teplé vodě, když si zaplatím kemp nebo hostel. Občas jsou ve městech i veřejné sprchy, které se taky dají použít.
Jaké mobilní aplikace používám
Nejdůležitější je samozřejmě mapa. Existuje oficialní aplikace, která ukazuje cestu – jmenuje se The Trail. Jsou v ní zaznačené všechny možnosti ubytování, zdroje vody, možnosti nákupu, sprchy, záchodu, atd. Já používám Guthook Guide, kde jsme si ale musela koupit offline mapu Te Araroa Trailu. Jsou v ní zakresleny všechny výše zmíněné věci a navíc zobrazuje topomapy.. Obě aplikace ukazují i výškový profil cesty.
Dále pak používám aplikaci na počasí a spotify. To je moje nejoblíbenější aplikace, protože když jde člověk 8 hodin po cestě, nějaká ta audiokniha nebo podcast se vždycky hodí.
To jsou, kromě instaramu, kde celou cestu sdílím, moje nejpoužívanější aplikace.
Jestli se bojím a čeho
Nejvíc se bojím zranění. Bojím se, že se zraním a nebudu moct pokračovat dále. Pak se taky bojím, že na mě někdo příjde, když spím, kde nemám. Vynadá mi nebo mi dá pokutu. Zvířat se tady naštěstí bát nemusím. Na Zélandu nežije nic, co by mi mohlo nějak ublížit.
Kolik denně ujdu kilometrů
Můžu mluvit jenom z dosavadní zkušenosti a to jsem denně ušla v průměru něco málo přes 30 km. Až půjdu víc v horách, bude to samozřejmě o něco méně.
Pokud máte další dotazy, které nebyly zodpovězeny, nebojte se ptát na facebooku nebo instagramu 🙂
